Ruský jaderný arzenál: Vše co víme. Fakta, situace, ukazatele.

Přesný počet ruských jaderných hlavic není veřejně znám a je předmětem odborných odhadů založených na otevřených zdrojích, satelitním sledování, historických datech a analýzách vojenských expertů.

• Silně nepravděpodobné maximum aktivně rozmístěných hlavic se odhaduje na přibližně 1 500.

• Celkový počet všech jaderných hlavic, včetně těch ve skladových zásobách a čekajících na likvidaci, může být dle některých zdrojů až 4 000 – 4 500, avšak toto číslo je velmi nejisté a může být nižší.

• Počet hlavic nasazených na mezikontinentálních balistických raketách (ICBM) a balistických raketách z ponorek (SLBM) je rovněž předmětem odhadů, často uváděných v rozmezí 1 200 – 1 600.

Tyto odhady jsou založeny na kombinaci:

• Historických údajů o sovětském arzenálu

• Analýz dostupných vojenských zdrojů a satelitních snímků

• Informací z mezinárodních dohod a inspekcí, které však neposkytují úplný obraz

Kvalita a modernizace arzenálu

• Přibližně 30–40 % arzenálu je považováno za modernizované, zahrnující nové typy raket RS-24 Jars a hypersonické systémy jako Avangard.

• Zbytek tvoří starší sovětské systémy, které jsou částečně udržované, ale jejich spolehlivost a přesnost mohou být omezené.

• Ruské investice do modernizace jsou značné, avšak ekonomické sankce a vnitřní problémy mohou zpomalit tempo obnovy.

Nosné systémy

• Pozemní ICBM: Rakety s dosahem přes 10 000 km, schopné nést více hlavic (MIRV).

• Ponorky třídy Borej: Nesou rakety Bulava s více hlavicemi, představují druhou úderovou schopnost.

• Strategické bombardéry: Tu-160 a Tu-95, schopné nést jaderné střely s plochou dráhou letu.

Ekonomická dostupnost

• Obranný rozpočet Ruska činí cca 164,6 miliard USD (2025), z čehož část jde na jaderné síly.

• Přesné rozdělení financí není veřejné, ale jaderné síly jsou strategickou prioritou i přes ekonomické potíže.

Schopnost použití a včasná výstraha

• Ruský systém včasné výstrahy zahrnuje satelitní sledování, radarové stanice a letecké hlídkové systémy.

• Reakční doba je v řádu minut, což umožňuje rychlé rozhodování o odvetném úderu.

• Přesto riziko falešného poplachu nelze zcela vyloučit.

Možnost eliminace zbraní

• Protivzdušné a protiraketové systémy mají omezený dosah a kapacitu, schopnost eliminovat všechny odpálené hlavice je prakticky nulová.

• Likvidace zbraní v sile je teoreticky možná, ale vyžaduje přesné zpravodajské informace a rychlou akci, což je logisticky a politicky velmi náročné.

NATO a reakce na jadernou hrozbu

Odstrašující strategie

• Udržování vlastních jaderných arzenálů (USA, Velká Británie, Francie).

• Rozmístění strategických sil v Evropě a Atlantiku.

Protivzdušná a protiraketová obrana

• Nasazení systémů jako Aegis Ashore, THAAD, Patriot a SAMP/T.

• Vývoj a integrace nových protiraketových systémů v rámci NATO BMD.

Inteligence a zpravodajství

• Sdílení dat o pohybu vojenských sil a testech raket mezi členskými státy.

• Satelitní sledování a elektronický průzkum.

Diplomatické nástroje

• Podpora mezinárodních smluv o kontrole zbrojení.

• Sankce a politický tlak.

Cvičení a připravenost

• Pravidelná vojenská cvičení zaměřená na reakci na jaderný útok.

• Koordinace civilní obrany.

Závěr

Přesné údaje o ruském jaderném arzenálu nejsou veřejně dostupné a jsou předmětem odhadů, které je třeba brát s rezervou. Silně nepravděpodobné maximum aktivně rozmístěných hlavic je kolem 1 500, celkový počet může dosahovat až 4 500, ale tyto hodnoty jsou spíše orientační. Kvalita arzenálu je různorodá, s významnou částí starších systémů a částečnou modernizací. Ekonomické a politické faktory ovlivňují schopnost Ruska arzenál udržovat a rozvíjet.

NATO disponuje komplexními nástroji pro odstrašení, obranu a včasnou reakci, ale eliminace všech jaderných hlavic je prakticky nemožná, což zdůrazňuje význam prevence a strategické stability.